Přemýšlela jsem co napsat na úvod, jak se představit. Moc toho nebude. Jsem hlavně máma tlupy dětí, vlastních i přijatých. Nejmladší z nich, Jára, je autistický. Radostí i starostí je tedy víc než dost a naopak volného času je jen málo.

Na blogu Tak trochu jiný svět jsem 2 roky vedla Járovi fotodeník. Nyní jsem se rozhodla pokračovat tady, na nové adrese. Už to nebude fotodeník, ale spíš občasník – střípky toho, co  nás v životě potká. Čím jsem starší, tím víc jsem unavenější. Asi se nasčítala únava a stres za poslední roky. Někdy se potřebuji se ze svých splínů vypsat. Možná to taky znáte, když se problém hodí na papír, už se nezdá tak strašný. .. Některé příspěvky budou tedy uzavřené a přístupné jen na heslo. Nezlobte se proto, některé věci nechci psát veřejně na internet. Bude to taková moje psychorelaxace:-) Heslo zašlu na požádání těm, které znám. Ať už osobně nebo z blogování. Sama doufám, že těch uzavřených příspěvků bude jen velmi málo:-)

Na blogspot budu dále vkládat věci kolem autismu a také věci kolem našeho učení.

Přeji krásný den

Monika

Advertisements